Fiskální laxnost během obou těchto období podnítila nestálost na devizových trzích, kde nárůst inflace v šedesátých letech zlikvidoval fixní směnný kurz, dohodnutý v Bretton Woods.
In both periods, fiscal laxity stoked volatility in the foreign exchange markets, where the surge in inflation in the 1960s destroyed the fixed exchange rate system of Bretton Woods.
Vlády, jež uskutečňují politiky, které vytvářejí neudržitelné nevyváženosti – ať jde o fiskální laxnost USA nebo čínské zavěšení měny –, tak činí kvůli tomu, co považují za významné politické důvody.
Governments that pursue policies – whether US fiscal laxity or China’s exchange-rate peg – that create unsustainable imbalances do so for what they regard as important political reasons.
Čas na podobnou laxnost je nicméně pryč.
The time for such laxity is over.
